GreenTech Amsterdam je největší veletrh pro profesionální zahradnické firmy. Už několik let má tato unikátní událost i svoji konopnou sekci, a proto jsem se tam v červnu 2024 vydal, abych zjistil co může veletrh nabídnout. Našel jsem tam spoustu novinek a inovativních technologií a měl příležitost diskutovat s dalšími odborníky o pěstování a legislativním vývoji v Evropě. Vy se nyní můžete dozvědět ty nejdůležitější informace z pohodlí vašeho domova.
V 62. epizodě se dozvíte
- Výsledky nejnovějších výzkumů o pěstování konopí.
- Jak vypadá budoucnost evropského konopného trhu.
- Jak vypadá holandský konopný experiment v praxi.
- Proč se tolik liší výsledky výzkumu vlivu UV záření na rostliny.
- Techniky zvýšení efektivity pěstování.
Přepis této epizody
V minulém díle jsem povídal o konopí v Berlíně, o konopném veletrhu a dneska se ještě vrátím k jedné akci, která se konala pár dnů předtím v Amsterdamu a to byl GreenTech.
GreenTech je podle organizátorů největší profesionální zahradnický veletrh a není to žádná zábava, kde lidé chodí na jídlo a pití, ale je to zaměřené na lidi, kteří pěstují, kteří mají nějaké velké farmy a je tam vidět hodně inovativních technologií.
Je to zaměřené hodně na zvyšování efektivity pěstování potravy, na automatizaci, samozřejmě na okrasné rostliny a na snižování nákladů na produkci všech možných rostlin, jak jsem říkal, od potravin až po okrasné rostliny. Je to výborné místo pro navazování různých kontaktů v tomto oboru.
Mě tam teda nejvíc zajímal konopný sektor, ale k tomu se ještě dostaneme.
V té hlavní sekci, protože konopný sektor byla pouze částí toho veletrhu, ale v té hlavní sekci byly hodně technologie pro skleníky, byly tam technologie na opravdu úsporu energie, líbily se mi třeba, tam byly solární systémy, které se aplikují přímo na skleníky, takže zároveň jednak stíní ty rostliny, které většinou nepotřebují tak intenzivní osvětlení, jako třeba v případě konopí, tak ty okrasné rostliny nebo saláty potřebují mnohem méně osvětlení, takže většinou je třeba ty skleníky zastiňovat a vlastně tou aplikací těch fotovoltaických článků přímo na skleník se vyřeší jednak obnovitelná energie, vlastně energie, kterou potřebujete na udržování správného klimatu v tom skleníku a zároveň se vlastně zamezí přehřívání toho skleníku uvnitř nebo nadměrného osvětlení, které je třeba potom nějakým způsobem regulovat.
Líbila se mi tam ta robotika, to bylo super, třeba systémy na sklízení paprik nebo okurek, tam mi říkali u toho jednoho přístroje ty okurky, že vlastně to má tak přesné měření, že za sezonu tomu producentovi těch paprik, tomu pěstiteli, pokud využije tady ten robotický systém, takže se mu velmi rychle vrátí vlastně ta investice, protože běžně se stává, že v těch krabicích je těch okurek nebo té zeleniny více a takhle, když to naváží přesně, tak ušetří spoustu peněz za rok.
Co se mi tam líbilo, byla suchá hydroponie, nebo takzvaná suchá hydroponie.
Jde vlastně o to, že ty kořeny leží rovnou v živém roztoku, je to takový deep water culture system, akorát že bez přidávání kyslíku. Ta voda v tom jenom tak proudí, nicméně není to vhodné na pěstování konopí, je to vhodné pro pěstování rostlin, které mají kratší vegetační cyklus, takže třeba zrovna těch salátů, ta košťata jsou vlastně úplně suchá a potom to umožňuje třeba prodávat ten salát vlastně i s tou suchou kostkou, ve které nějakou dobu může vydržet.
Prostě jenom ona není úplně suchá, je malinko vlhká z toho, jak vlastně ta voda proudí prostřednictvím jejich kořenů, nebo ty živiny a voda proudí prostřednictvím jejich kořenů do té rostliny, tak potom i s tou kostkou vlastně můžou prodávat ten salát a ten salát vydrží o něco déle čerstvý.
Všechny, nebo většina věcí je opravdu použitelná, je zaměřená na ty velké farmáře, zaměřující se na nějakou produkci potravy nebo těch okrasných rostlin a ne všechno, nebo respektive většina z toho se nedá pro konopí použít. Je to každopádně zajímavé to vidět, ale je taky vidět, jak to pěstování konopí je opravdu malý průmysl oproti tomu, na co je to zaměřené hlavně.
Co ale bylo zajímavé, bylo zajímavé vidět, že některé firmy, které už působí v tom zahradnickém sektoru, se snaží dostat nebo proniknout do toho sektoru konopí a naopak firmy, které už působí v konopí, vyrábějí třeba osvětlení pro konopí nebo zavlažovací systémy pro konopí, tak se snaží proniknout naopak do toho zahradnického sektoru, kde pokud se jim to podaří, tak vlastně mnohonásobně zvýší své pokrytí a mnohonásobně zvýší svoji šanci na nějaký větší úspěch.
Ano, takovýhle veletrh je zaměřený na komerční pěstitele převážně, ale vy, kteří chcete třeba, vás zajímá nějaké novinky, tak i my jsme tam našli si nějaké věci. Samozřejmě tam bylo vidět i spousta velkoproducentů konopí, protože třeba některé systémy, které jsou pro skleníky, které jsou pro údržbu klimatu ve skleníku, záznamy toho, jak se to klima vyvíjí, zavlažovací systémy.
Tohle všechno se samozřejmě, když se to používá na zeleninu, je to vhodné i pro pěstování konopí, protože některé systémy samozřejmě ten konopný sektor převzaly z toho, nebo nakupují v tom sektoru toho zahradnictví, kde už je to vyzkoušené, ověřené a jsou to opravdu profesionální systémy, s kterými je možné řídit obrovské pěstební plochy.
Konopná stage, která mě zajímala nejvíce, se musela letos přejmenovat na medicinal plants stage, takže nemohla se jmenovat konopná sekce.
To je důkaz toho, že to konopí je pořád zatíženo řadou stigmat. Kdo by to čekal, že v Holandsku nebude moc sekce věnovaná pěstování konopí, že nebude moc jmenovat cannabis stage, ale bude muset být jako stage medicinálních rostlin. Ale je to tak, protože organizátoři prostě nechtějí, aby to vyvolávalo nějaký pocit, že tam se bavíme o drogách nebo něco podobného, takže chtějí to udělat takový lepší nebo takový prostě odpoutat to od toho slova cannabis, které je pro mnoho lidí stále spojením s drogou. Nyní jsme na té cannabis stage nebo na té stage těch medicinálních rostlin, tak bylo spousta zajímavých přednášek. Já jsem se rozhodl, že vám některé z nich teda trošku přiblížím.
První z nich byla zaměřená na bezkontaktní analýzu toho, co se v rostlinách děje, takže třeba analýzu obsahu kanabinoidů.
Bezkontaktní zjišťování různých chorob nebo začínajících chorob, kdy ty roboty dokážou vlastně dříve analyzovat nějaký problém, než to vidí třeba samotný zahradník, takže dovedou včas informovat, že tamhle nebo někde jinde v porostu se něco děje a že je třeba tam udělat nějakou kontrolu. Kromě toho, ta analýza bezkontaktní těch kanabinoidů dává zase zahradníkům asi návod nebo upozornění, že už se blíží třeba čas sklizně, nebo že, dejme tomu kanabinoidní profil už se mění a bylo by třeba dobré udělat sklizeň.
Tady se tomu věnuje hodně společnost Spex.ai a já jejího zakladatele docela dobře znám, takže jsem to využil k tomu, že jsme tam udělali s Benem, vlastně spolu zakladatelem této společnosti, rozhovor a vy ho uslyšíte jako samostatný díl kanabinoidního podcastu. Udělám k tomu i překlad, abyste si to mohli poslechnout, i pokud nerozumíte úplně anglicky.
Co se týče diskuze ohledně analýzy a sledování porostu bezkontaktně nebo s pomocí nějakých robotů, o čem se mluví, je latentní virus chmele, který trápí spoustu pěstitelů. Ten latentní virus chmele způsobuje zpomalené zakořenění, zpomalený růst rostlin, podporuje tvorbu laterálních větví, takže ty rostliny jsou nižší, mají užší listy, hodně se větví a ty listy jsou i trošku menší.
Ve fázi kvetení potom jednak opět se zpomaluje ten růst a někdy se objevuje žloutnutí těch listů, které nelze úplně dobře odhalit, odkud přichází, tak to potom může být ten latentní virus chmele. Není to prostě tak, že kdyby vám žloutly listy takhle, že bude teďka identifikovat každý, že má latentní virus chmele. Nicméně je to velmi rozšířený problém u klonů matečných rostlin, které tento virus mají.
Způsob, jak se tohoto viru zbavit, není jednoduchý. Tady vlastně na tom GreenTechu nabízela firma analýzu, která dokáže odhalit, že ten latentní virus je přítomen a pokud je mi známo, tak ten virus se dá odstranit. třeba při klonování ve zkumavce, kdy se odeberou opravdu malé kusy těch rostlin, z těch se potom vypěstují ve zkumavce, větší rostliny a taky je možná v té zkumavce nějakým způsobem takovou chemoterapii, eventuálně od toho viru vyléčit.
Nicméně je třeba taky analyzovat, jestli ten virus je vůbec přítomný nebo ne. A co bylo zajímavé, že vlastně říkali, že ten latentní virus se někdy projeví, někdy ne, i když v té rostlině je a proto se i zaměřují některé firmy na to, že prodávají různé sady na to, aby se zjistilo, jestli ten virus je přítomný, ale třeba se neprojevil anebo že přítomný není. Tak to byla taková přednáška nebo taková diskuze, která rozhodně zaměřuje více na ty komerční pěstitelé, ale je dobré to vědět, ten latentní virus.
Virus se sem dostal z Ameriky a představuje v tomto sektoru opravdu problém. Zajímavá byla přednáška firmy Innexo, která má experimentální pěstírnu v Holandsku. Dělají tam různé výzkumy a testy ve spolupráci ještě s dalšími soukromými firmami.
A co mě zaujalo, bylo i hodnocení pěstitelského postupu, kdy úplně vynecháte fázi růstu a začnete rovnou ve fázi květin.
To znamená, že máte 12 hodin denně světlo, 12 hodin denně tmu. Do těchto podmínek rovnou zasadíte sazeničky a tím, že vynecháte tu vegetativní fázi, tak můžete ušetřit jednak čas, protože ušetříte tak týden, dva a v celém roce, ve dvanácti měsících, už vám to udělá poměrně dlouhou dobu. Vy jste schopni se udělat při takovémhle postupu až šest sklizní za rok, což je samozřejmě v tom extrémním případě, většinou jich zvládnete pět, ale i tak je to takové maximum, co se dá udělat.
Dominik, který tam tu přednášku měl, říkal, že ta rostlina, když dostane rovnou tu informaci o tom, že kvete, tak dostane signál, že musí se reprodukovat co nejrychleji a pokud nemá dostatečně rozvinutý kořenový systém, což sazenice nemají, tak dají spoustu energie právě do toho, aby rychle vytvořily ten kořenový systém.
<p">Takže se zrychlý růst kořenů a jakmile vyleze ze sadbovací kostičky nebo z květináče v tom pěstebním médiu, do kterého sazenice dají, tak jakmile dorostou nakonec nebo vyrostou z té kostičky, tak okamžitě zvýší intenzitu osvětlení. Osvětlení začínají ze 100 mikromolů na metr čtvereční za sekundu a hned, jak se ukážou kořeny, tak zvýší intenzitu na 600 mikromolů na metr čtvereční za sekundu, potom to ještě dále zvyšují.
Nicméně tímhle způsobem se dá dosáhnout co největší efektivity toho pěstování s použitím co nejmenšího množství energie, co nejvíce sklizní za rok. Za rok. Samozřejmě takováhle metoda není vhodná, pokud třeba pěstujete na 1 m2 jednu rostlinu, chce to tam větší hustotu, protože bez té vegetativní fáze, bez té fáze růstu, ta rostlina přece jenom nenaroste tak velká, aby vám zaplnila 1 m2, ale u většího počtu rostlin na 1 m2 to jde aplikovat.
O tom, kolik rostlin na to 1 m2 se pěstuje, se nezmínil Dominik, nicméně navázal jsem s nimi nějakou komunikaci, takže se pravděpodobně do toho Holandska tam k nim pojedu podívat, takže potom určitě se na tyto podrobnosti zeptám.
Poslouchejte Konopný podcast a určitě se to dozvíte, sledujte i moje sociální sítě, dejte odběry na YouTube a určitě vám to neunikne, až se tam vydám, počítám, že koncem září tam budou chystat zase nějakou další událost, na kterou pozvou pár lidí a je možnost tam diskutovat o těch výzkumech, které tam dělají a ptát se na to, k čemu tam došli.
Dalším takovým důležitým tématem v konopné sekci byly trendy a budoucnost konopného trhu nejenom v Německu, nejenom v Česku, nejenom ve Španělsku, ale vlastně v celé Evropě.
A přesto, že Němci udělali velký krok tím, že povolili domácí pěstování, že povolili konopné společenské kluby, tak všichni se shodují na tom, že dokud nebude evropská legislativa, tak se nic moc v tom evropském sektoru, v tom evropském prostoru nezmění.
Ono o tom konopí, takhle již jezdíte po těch konferencích, že o konopí se často mluví jako o produktu. O konopném odvětví se mluví jako o mladém průmyslu. I když konopí už se pěstuje tisíce let, tak vlastně je to v tuhle chvíli pořád nějaká okrajová záležitost. Je to i kvůli těm 60 letům té prohibice. Jeho cesta na to výsluní nebo do té legální sféry je trnitá. Je tam spousta překážek a bude to chtít ještě spoustu úsilí, než se dostane zase do nějakého středu, řekněme, zájmu.
Dozvěděli jsme se také, že v Německu je momentální lokální produkce v objemu 2,7 tuny a 26 tun konopí se do Německa dováží. A to, že se bavíme o farmaceutickém konopí, protože jiné konopí se tam momentálně prodává. Nesmí, neexistuje tam vlastně komerční, rekreační trh. Nicméně ten trh s tím léčebným konopím se výrazně zvětšil tím, že se konopí vyřadilo ze seznamu narkotik a nyní ho může předepisovat daleko více lékařů.
Portugalsko například má hodně slunečných dní, mohou se tam spolehnout na tu energii třeba ze slunce. A lidé tam pracují samozřejmě za menší mzdy. To samé se dá říct o Makedonii. Mluví se také o tom, že asi v Holandsku existuje nějaký trh, ale ten taky není dokonalý. Ve Španělsku chybí nějaká legislativa, která by dávala tomu, jakým způsobem je tam dostupné konopí, třeba v těch společenských klubech, tak tam chybí legislativa, která by to dobře zarámovala, která by tomu dala jasná pravidla a nikdo nemusel mít strach, že druhý den někdo přijde a řekne, tohle je trestné, tohle je nelegální a všechno to zavře.
Zkrátka dobře, konopný trh je do značné míry v Evropě závislý na tom, jestli konečně vznikne nějaká síla a nějaká poptávka i mezi těmi politiky a samozřejmě mezi lidmi, aby se o tom diskutovalo na celoevropské úrovni. Do té doby je Německo samozřejmě velkým hráčem, ale pokud by se k tomu přidali i další státy, bylo by to daleko lepší.
Když už jsem mluvil o té spotřebě energie, tak musím zmínit další přednášku, kterou tam měli zástupci různých společností, včetně Grodanu.
A tam je dost zaujala v tom, že jedním z největších požíračů energie je údržba správných klimatických podmínek v těch indoorových pěstírnách a konec konců i ve sklenicích, protože udržovat správnou teplotu a relativní vlhkost ve sklenici není nic jednoduchého, protože ten skleník je obrovský, takže když se říká, že indoorové pěstírny mají velké náklady na osvětlení, tak skleníky mají obrovské náklady na to, aby se tam udrželo správné klima.
Všichni víte, že konopí v průběhu svého pěstování, v průběhu svého vývoje, ve fázi kvetení, tam vzniká větší riziko výskytu plísně, která je samozřejmě nežádoucí v tom finálním produktu, abych tak řekl, tak je třeba tam hodně odvlhčovat. A to odvlhčování je nákladné.
Jednou z variant, jak náklady na odvlhčování snížit, je snížit transpiraci těch rostlin. To znamená snížit zálivku. A těm rostlinám dáváme zálivku s živinami proto, aby ta voda, která potom projede těmi rostlinami, kterou transpirují, která projede jejich cévním systémem a prostě díky svým listům se dostane do vzduchu ve formě vodní páry, tak během tohoto procesu průchodu tou rostlinou, tak přináší do té rostliny i živiny.
Cílem každého pěstitele je, aby měla rostlina dostatek živin na to, aby mohla růst, kvést a byla zdravá. Pokud se sníží transpirace, logicky se sníží i příjem živin. Ale pokud snížíme transpiraci, snížíme zálivku a zvýšíme koncentraci živin v té zálivce, tak byste dostatečně měli dostat stejné množství výživy. A vedlejší výhodou je, že když méně zaléváme, tak méně vody přejde do toho.
Do toho ovzduší ve formě té vodní páry a tím musíme méně odvlhčovat. Máme menší riziko vzniku plísně a na začátku taky spotřebujeme méně vody. Takže to má spoustu benefitů. Ta vyšší koncentrace je ale naprosto zásadní, protože my musíme pořádávat pozor, aby jsme rostliny nepřehnojili a zároveň, aby měly dostatek. Méně vody a více živin se dá přirovnat k tomu, když si dám třeba 100-200 ml kávy a dám si do ní dvě kostky cukru, tak ta káva bude sladká, ale nebude tak sladká a když vypiju tu kávu, dostanu do sebe dvě kostky cukru.
Pokud si dám menší kávu, 100 ml, a zase si dám do ní dvě kostky cukru, tak tam bude vyšší koncentrace toho cukru. Ucítím, že ta káva je mnohem sladší a když ji vypiju, tak ale do sebe dostanu stejné množství cukru, jako když jsem si to rozpustil ve větším množství kávy. A stejně funguje tento systém menšího zavlažování s vyšší koncentrací živin. V takovém případě, když se rozhodnete méně zalévat, doporučuje se experimentovat s hodnotou EC 3 až 6, což je už poměrně hodně.
Nicméně 3 až 4 je určitě něco, s čím můžete začít, pokud byste to chtěli zkusit. Já se chtěl zeptat, kolik vlastně tedy té vody, nebo kolik energie celkově ušetříme. Neřekli mi přesné číslo, ale poměřovalo se to někde v rozmezí deseti až třiceti procent, což není úplně málo. Když se bavíme o desítkách procent, bavíme se třeba o větších pěstírnách nebo o více malých pěstírnách, tak v celkovém součtu ta úspora za energii, úspora za vodu dělá samozřejmě poměrně hodně.
Tato technika vyššího EC se dá použít i v případě, že třeba nepěstujete úplně v teplých podmínkách, nebo máte slabší LED světelné zdroje, anebo prostě máte chlad v té pěstírně, nemáte tam takové teploty, tak potom transpirace probíhá pomaleji a tím pádem, pokud používáte běžné koncentrace, dejme tomu děláte s hodnotami EC kolem dvou, tak může dojít k tomu, že ty rostliny mají málo těch živin, protože jim projde menší množství vody a tím pádem mají k dispozici méně živin. V takovém případě právě přichází ten moment, že můžete zvýšit koncentraci těch živin a dopřát rostlinám tolik živin, kolik opravdu potřebují s tím menším množstvím.
Toto téma jsem už několikrát slyšel na různých konferencích a je to opravdu tak, že se to dá tímto způsobem řešit třeba opakovaně se objevující nedostatek živin nebo tím můžete řešit, pokud máte v pěstírně příliš vysokou vlhkost, nedaří se vám ji snížit, tak snížit zálivku a zvýšit koncentraci těch živin. Ale nesmí vám to pěstební médium tak vysychat, aby to poškozovalo kořenový systém.
Další zajímavé téma, jakož jsme byli v Holandsku, tak byl holandský konopný experiment v praxi.
Ten experiment už se vlastně rozběhl a abych to tak shrnul, v Holandsku dostalo 10 firem licenci na to, aby pěstovaly konopí, ale nedávno tam nebylo legální pěstování konopí do těch coffeshopů. Pokud jste tam někdy byli v Holandsku nebo víte, jak to funguje, jsou tam coffeshopy, zajdete tam, můžete si koupit konopí, můžete si koupit další, můžete si koupit nějaké konopné potraviny, zkonzumovat je tam nebo doma, to už je na vás.
Ale to, jak se vlastně to konopí nebo ty produkty do těch coffeshopů dostávají, je nelegální, protože ten zákon, který by schvaloval pěstování, se v těch 70. letech prostě neschválil, ale schválilo se, že prodej konopí a těch konopných produktů bude možný ve specializovaných, licencovaných obchodech. Tomu se říká backdoor problém, že vlastně toto konopí se tam dostává vlastně nelegálně, řekněme zadními vrátky někde.
V posledních letech vlastně holandská vláda chce tento problém vyřešit a proto vlastně rozdala deset licencí deseti firmám, které splnily nějaké podmínky, přihlásily se do té soutěže, byly vybrané a mohou tedy produkovat to konopí do těch coffeshopů. Tento experiment začal ve dvou městech, Tilburg a Breda, kde se několik coffeshopů přihlásilo vlastně do tohoto experimentu a od té chvíle mohli nakupovat od těch licencovaných producentů.
I když je těch licencovaných producentů deset, tak momentálně působí na trhu pouze tři, protože ostatní ještě nemají ty pěstírny hotové nebo nemají napěstováno. Není to tak jednoduché, jak to bylo. Ale od 17. června přibylo do tohoto experimentu dalších deset měst a celkem 80 dalších coffeshopů. 16. září 2024 začnou další dva producenti dodávat do těch coffeshopů. A takhle, ty coffeshopy nemusí kupovat jenom od těch licencovaných producentů, oni dál mohou kupovat od těch svých dosavadních dodavatelů a mohou si vlastně vybrat.
Předpoklad je, že v budoucnu budou všechny ty coffeshopy zásobované z těch licencovaných, řekněme, legálních zdrojů a že to bude, asi zvýší se příjem zdanění a bude nějak kontrolované, odkud to konopí pochází, bude garantována nějaká jeho kvalita a bude také dohledatelné, kde se to konopí vzalo.
Do toho 17. června 2024 vycházelo na jednoho pěstitele, na jednoho licencovaného pěstitele 7,3 odběratele z těch coffeshopů. A vlastně do toho 17. června je to 73 odběratelů na jednoho producenta. Takže se zdesetinásobil potenciální odběr těch odběratelů a ti pěstitelé na to musí být připraveni. Musí mít připraveno 800 kg konopí a asi 150 kg hašiše na to, aby pokryli tu poptávku, protože ty coffeshopy, které zkoušejí vlastně dokupovat v legálním sektoru, tak chtějí, aby to, co jim slíbili, opravdu bylo.
Takže když si objednají, tak chtějí, aby to přišlo a ne, aby si objednali, jeden den to bylo, druhý týden to třeba nebylo. Takže ty coffeshopy vyžadují, aby byla nějaká zajištěná kontinuální dodávka.
Konopný experiment v praxi má nějaké své nedostatky.
Ty coffeshopy, jak už jsem říkal, nemusí nakupovat jenom u těch licencovaných producentů a některé ty coffeshopy mají své signifikantní odrůdy, něco, čím se snaží odlišit od ostatních coffeshopů. Takže mají dodavatelé svých specifických odrůd, které třeba se jmenují podle toho coffeshopu.
A tohle vlastně z této legální produkce nedostanou, protože ti legální producenti nemají tu genetiku, kterou nemají ty odrůdy, které ty jednotlivé coffeshopy vydávají třeba za svoje nebo prodávají jako svoje a mají nějakou dohodu s tím pěstitelem, že to bude dodávat jenom do jejich šopu.
Další problém je marocký hašiš. Marocký hašiš je hodně žádaná komodita v těch coffeshopech. Není tak silný jako hašiš z indoorových pěstíren. Samozřejmě Maroko má dlouhou historii v produkci hašiše. Má to specifickou strukturu ten hašiš. Prostě spoustě lidem vyhovuje ve všech ohledech. A marocký hašiš se dá nahradit pouze marockým hašišem.
Nejsou schopni vyrobit v pěstírnách nebo ve zpracovatelských sekcích těch jejich pěstíren indorových. Nejsou schopni vyrobit marocký hašiš. A je teda velkou otázkou, jakým způsobem by chtěla holandská vláda dostat marocký hašiš do coffeshopů legálně. Export, import hašiše nepřipadá v úvahu, protože není povoleno ani v Maroku, ani v Holandsku. Takže tenhle problém zdá se je momentálně neřešitelný.
Některé coffeshopů nejsou úplně nadšené z toho, že by měly kupovat jen od těch licencovaných obchodů. Jak by se říkalo, problém je tam třeba s dostupností odrůd, které si ty coffeshopy pěstují. Já jsem se ptal, jestli ten, kdo přijde do coffeshopů, pozná, jestli má konopí nebo nějaký konopní produkt z toho legálního ranku. Jste legální pěstírny nebo jste nelegální. Každé konopí má QR kód, vy si můžete naskenovat, vidíte, odkuď to pochází.
Když to pochází z toho legálního sektoru, tak tam vidíte výrobce, kdo to vypěstoval, jak to vypěstoval a tak dále. Na druhou stranu, některé coffeshopy už tenhle systém používají i na to svoje, řekněme, nelegální konopí, že tam naskenujete si, vidíte, co je to za odrůdu, jak to bylo vypěstované, jestli to je organický, jestli to bylo hnojeno minerálně a tak dále. Nebo tam třeba vidíte i, odkud přesně to pochází.
Poslechněte si když tak 46. epizodu s Patrickem Stevensem, který pracuje pro společnost Hologram a oni jsou jedním z držitelů licence a Patrick se stará, zjišťuje potřeby těch coffeshopů, jezdí do nich a zjišťuje jaké jsou jejich ohlasy na to, na ten nový systém, na to, jaké jsou dostupné odrůdy a tak dále. Říká, že v coffeshopech jsou nejpopulárnější ty tradiční odrůdy White Widow, AK-47, Haze a tak dále.
Za to, že po těch třeba amerických nebo odrůdách, které prožívají nějaký hype, tak po těch taková poptávka přímo v těch coffeshopech prý není. Z coffeshopů se přesuneme zase do experimentálních pěstíren.
Hodně prostorů tam dostávala univerzita z Wageningenu, kde se na různé výzkumy ohledně pěstování konopí zaměřují.
A jeden takový pokus tam dělal Willy Contreras-Abvilés a to pokus o vlivu UV záření na konopí.
A on se o tom diskutuje dlouhý let a jednou se vyzdvihují jeho schopnosti podporovat tvorbu kanabinoidů. Někdy se zase říká, že naopak tu produkci kanabinoidů snižují. Někdy se vyzdvihuje, že má vliv UV záření na tu morfologii, fyziologii a tak dále. Těch výzkumů za tu dobu, za ty desítky let, se udělalo hodně. A já to jenom tak trošku shrnu. V roce 1972 byla objevená schopnost rostlin na to UV záření vůbec nějakým způsobem reagovat. A tak bylo zjištěno, že pro UVB záření mají rostliny svůj speciální fotoreceptor.
V roce 1983 až 1987 někdy výzkumy opakovaně prokazovaly, že UVB záření zvyšuje produkci THC. Nicméně ty pokusy byly často dělané na odrůdách s velmi nízkým obsahem THC. V roce 2018 přišly věci s tím, že UVA záření zvyšuje produkci kanabinoidů jmenovitě THC a CBG. Ale v roce 2020 zase vyšla další studie, která vyšší produkci kanabinoidů, terpenů a flavonoidů spojuje s vyšší nadmořskou výškou, že konopí pěstované ve vyšší nadmořské výšce, má více kanabinoidů, více terpenů.
A bylo to zase spojováno s tím, že výškách je vyšší obsah UV. Záření další studie v roce 2021 ale zase přinesla úplně opačný výsledek, a to, že UVB snižuje produkci THC, CBD a CBG. Naopak, že UVA záření zvyšuje produkci THC.
Rok na to v roce 2022 bylo publikováno zase několik studií, které tvrdí, že UVA společně s UVB zářením nemají žádný vliv na obsah kanabinoidů v květech, ale že zvyšují množství THC v okvětních lístcích, tedy v těch lístcích, které vykukují z těch květů.
Já už jsem o tom v konopném podcastu mluvil, asi o některých pokusech o UV, takže se podělíte na některé, poslechněte si nějaký starší díl, pokud vás to zajímá. V roce 2023 bylo výsledkem další studie zjištěno zvýšená produkce kanabinoidů o 3 až 13 % při použití UVA a UVB záření společně.
Problémem rozdílnosti těch výsledků jsou většinou použití jiných odrůd, pěstování v jiných klimatických podmínkách.
Velký problém je, že třeba používají jiné osvětlení, jako jiné hlavní osvětlení, a přitom třeba interference toho modrého záření s UV-A zářením je velmi důležitá. Opět tyto záření jsou v rostlině zpracovávány stejnými receptory, takže je diskuze o tom, jestli když přidáme jenom UV-A záření, jestli by se to samé nestalo při použití většího množství pouze modrého světla. A na to se ještě nějaké studie vlastně chystají a samozřejmě už někde i proběhly.
Další problém, proč ty studie vychází jinak, je, že třeba používají jinou vlnovou délku, toho UV záření. A taky jde o to, jak dlouho je ta expozice, určitě toho UV-A záření nebo UV-B záření, protože při některých pokusech je expozice 4 hodiny, při některých 8 hodin, při některé zase jiné 12 hodin. Někdy je expozice pouze ve fázi kvetení, někde už ve fázi růstu.
Takže ty postupy jsou různé a potom jsou různé i výsledky. A tady Willi právě říkal, že on chtěl udělat výzkum, který by pokryl všechny požadavky ve stejných podmínkách. Zkoumal tedy hlavně UV-A záření v šesti intenzitách a ve třech délkách expoziční doby. Použil stejné hlavní osvětlení pro všechny skupiny rostlin a svítil jak ve vegetativní, tak v generativní fázi, ve fázi květu i růstu. A největší vliv to mělo na morfologii, který by měl být v hodinu a době svícení 9 hodin.
Denně dosáhl největší listové plochy. Nicméně nenaměřil žádný rozdíl v celkové hmotnosti biomasy po usušení. To znamená, že ty listy můžou být třeba větší, ale zase jsou pravděpodobně tenčí, protože nedošlo tam k nějakému nárůstu hmotnosti té suché hmoty. A taky měřili pomocí fluorometru takzvanou vitalitu fotosystému 2, aby zjistili, jak hodně, jestli se zrychlí nějakým způsobem fotosyntéza a taky jestli to UV záření způsobuje rostlinám stres.
Tam byly dvě metody, jak to zjišťovat. Co se týče stresu, tak zjistili, že UV-A záření vůbec nestresuje rostliny a že nějakým způsobem neovlivňuje ani samotnou fotosyntézu. Zajímavostí pokusu bylo, že při vystavení UV a záření došlo ke zvýšení koncentrace pigmentů, zejména chlorofylů a karotenoidů. Závěrem tohoto testu bylo, že terpeny naměřili nárůst v souvislosti s tou 12-hodinovou expozicí UV a záření, což byla nejdelší expozice, ve které rostliny byly vystaveny 4 hodiny, některé 9, některé 12.
A u těch, které byly 12, zjistili nárůst produkce terpenů, zejména limonenu, beta-pinenu a myrcenu, a také mírného nárůstu produkce delta 9 THC. Otázkou samozřejmě zůstává, jestli by stejného efektu nedosáhly i v případě použití většího množství modrého osvětlení.
Willy na tuto otázku odpověděl, že se na toto hodlá zaměřit v dalším pokusu, protože hodně lidí se ho na to ptá a samozřejmě říkal, což je jasný, takhle vyrobit UV diody je nákladnější, jsou prostě dražší, mají kratší životnost a pokud by modré světlo, které je levnější, vyrobit nebo vyprodukovat s pomocí této technologie mělo stejný efekt, tak by vůbec nedávalo smysl UV a záření používat. Zároveň říkal, že nemá žádné důkazy, že by modré světlo dokázalo to samé, co UV, ale vlastně nepředložil žádný důkaz k tomu, aby řekl, že to dovede opravdu jenom UV a záření.
Takže budeme sledovat. Já už jsem o tom UV-čku mluvil, hodně mě toto téma zajímá a myslím si, že uvidíme ještě v dalších letech, kam ten výzkum povede a uvidíme, kolik se výzkumníkům podaří těch testů udělat a jakým způsobem budou plánovat ty své testy, ty výzkumy tak, abychom se dostali k opravdu relevantním výsledkům, protože to chce několikrát opakovat, abychom dosáhli nějakého výsledku.
Tak, to je z Green Techu všechno zajímavé. Doufám, že vám to přineslo nějaké zajímavé informace. Green Tech je určitě zajímavá akce a myslím, že některé z těch informací domů vám nikdo úplně nepřinese. Doufám, že se vám Konopný podcast líbí. Určitě řekněte svým známým o tom, že je něco, které je možné si poslechnout. Sledujte moje sociální sítě, sledujte YouTube, konopný podcast tím, že si tam předplatíte za 120 Kč měsíčně a můžete podpořit další tvorbu, další epizody.
Určitě jděte na www.pestovat.cz, kde si můžete koupit mé knihy o pěstování konopí nebo se přihlásit do unikátních online kurzů pěstování konopí. Od podzimu chystám zase jeden kurz, který bude online, ale naživo. O tom se určitě ještě včas dozvíte. Já se s vámi loučím, přeji příjemné léto a brzy se zase uvidíme. Ahoj.